Tento trend má možná kořeny ve Formuli 1, ale k čemu je v případě běžných vozů? Není žádným tajemstvím, že vzduch tvoří asi 78 {a020603691ac0c1e0e32de1b76bdfaefc07e29f98f746a244d9655258ae50953} dusíku, 21 {a020603691ac0c1e0e32de1b76bdfaefc07e29f98f746a244d9655258ae50953} kyslíku a 1 {a020603691ac0c1e0e32de1b76bdfaefc07e29f98f746a244d9655258ae50953} ostatních plynů.
Pozitivní je, že dusík je stabilnější než vzduch, udržuje tlak a není tak citlivý na výkyvy teplot. Navíc všechny pneumatiky časem ztrácejí tlak kvůli plynům, které prostupují skrz gumu.
Dusík to dělá o něco pomaleji než běžný vzduch, což opět zajišťuje stabilní tlak v pneumatikách po delší dobu. Kyslík obsažený v běžném vzduchu navíc reaguje s pryží a způsobuje její oxidaci, která ničí pneumatiku a vede ke korozi ráfku.
Voda přítomná v pneumatice ve formě kapaliny nebo páry způsobuje ještě větší kolísání tlaku při výkyvech teplot. Při huštění dusíkem se pneumatika opakovaně vyfukuje, aby se odstranila voda, kyslík a další plyny. Někteří tvrdí, že riziko „výbuchu“ pneumatiky je mnohem nižší.
